archive-eu.com » EU » K » KONIGGRATZ1866.EU

Total: 96

Choose link from "Titles, links and description words view":

Or switch to "Titles and links view".

  • NOVINKY PROGRAM INFORMACE HISTORIE MÉDIA GALERIE KONTAKTY E SHOP Uniformy Kontakty KÖNIGGRATZ 150 Velké náměstí 1 500 01 Hradec Králové Telefon 420 466 782 953 Email NOVINKY PROGRAM INFORMACE HISTORIE

    Original URL path: http://www.koniggratz1866.eu/ga-6/Uniformy.html (2016-04-30)
    Open archived version from archive



  • PROGRAM INFORMACE HISTORIE MÉDIA GALERIE KONTAKTY E SHOP Mapy Mapy Mapy bojiště Kontakty KÖNIGGRATZ 150 Velké náměstí 1 500 01 Hradec Králové Telefon 420 466 782 953 Email NOVINKY PROGRAM

    Original URL path: http://www.koniggratz1866.eu/ga-8/Mapy.html (2016-04-30)
    Open archived version from archive

  • Koniggratz 1866 - 2016 - Příběhy války 1866 – jiný pohled na válečné události
    Příběh č 11 Rány války Příběh č 12 Úvoz mrtvých Příběhy války 1866 jiný pohled na válečné události Sérii vzpomínkových akcí k 150 výročí bitvy u Hradce Králové budou doprovázet také Příběhy války 1866 Jde o 12 příběhů vytvořených na základě dobových vzpomínek zápisů z obecních kronik a farností které se vztahují k historickým událostem roku 1866 Příběhy jsou zpracovány ve dvou verzích krátké a dlouhé a během vzpomínkových akcí se část z nich objeví na plakátech letácích zde na internetové stránce a v krátkých videích Autorem příběhů je publicista Vladimír Bílek odborný dohled měl historik Muzea východních Čech Josef Šrámek Když jsme přemýšleli jak 150 výročí bitvy dodat další rozměr napadlo nás představit nejen osudy vojáků velitelů ale i obyčejných lidí z vesnic kteří válkou 1866 tak strašně trpěli Přišli jsme na Příběhy války 1866 Dávají válečným událostem lidský rozměr přibližují je současnosti na jednotlivých aktérech ukazují co válka znamenala pro život na vesnicích ve městech co znamenala pro příbuzné a milující těch kteří s ní přišli do přímého kontaktu říká Vladimír Bílek Základem příběhů nejsou jen významní vojevůdci ale i obyčejní lidé hradecká pevnost či zajímavý fenomén že ve válce bojovali příslušníci většiny národů v Evropě Například na válečném bojišti u Hradce Králové poprvé poskytovali první pomoc vojenští zdravotníci označení bílou páskou s červeným křížem To bylo poprvé kdy ve válce na českém území pomáhal Červený kříž Ve válce bojovali a umírali vojáci národů celé střední Evropy jejich potomci jsou dnes sousedy či jezdí k sobě navzájem bez omezení státních hranic Příběhy tak dávají možnost ukázat jak jsme v Evropě s dávnou minulostí propojeni A nejde jen o Čechy Němce či Rakušany ale i o Slováky Poláky Ukrajince Italy Srby Slovince či Chorvaty Základem pro vizuál vzpomínkových akcí se stal monumentální obraz malíře Václava Sochora Také on se

    Original URL path: http://www.koniggratz1866.eu/s-4/Pribehy-1866.html (2016-04-30)
    Open archived version from archive

  • Koniggratz 1866 - 2016 - Hindenburg: Láska v Čechách i strašák Hitler
    hrdinové Příběh č 9 Zadovky proti předovkám Příběh č 10 Jan Nepomuk Steinský Příběh č 11 Rány války Příběh č 12 Úvoz mrtvých Hindenburg Láska v Čechách i strašák Hitler Jak by vypadala dnešní Evropa kdyby mladý pruský voják jménem Paul von Hindenburg podlehl svým zraněním která utrpěl dne 3 července 1866 v bitvě u Hradce Králové Jisté je že by se nestal prezidentem který umožnil v roce 1933 nástup nacismu Hindenburg syn pruských aristokratů se bitvy u Hradce Králové zúčastnil jako 19letý poručík Ze zranění hlavy se brzy vyléčil a při pobytu v Pardubicích se zamiloval do 17leté dcery svých domácích Kvůli ní se chtěl učit česky Ale armáda táhla dál Ve 40 letech v hodnosti generála odešel do výslužby Do služby se vrátil v roce 1914 a v bojích 1 světové války na území dnešního Polska zničil dvě ruské armády Krátce nato se stal velitelem východní fronty a nejpopulárnějším vojákem v Německu Hindenburga za jeho vítězná tažení všude oslavovali v průběhu války se kolem něho vytvořil kult osobnosti Lidé v něm spatřovali vzor německé mužné cti poctivosti slušnosti a síly Všude v Německu mu obce stavěly dřevěné sochy Po prohrané válce v roce 1918 Hindenburg odešel z armády

    Original URL path: http://www.koniggratz1866.eu/s-5/Pribeh-c-1-Hindenburg.html (2016-04-30)
    Open archived version from archive

  • Koniggratz 1866 - 2016 - U kanónu stál…
    č 8 Špioni a hrdinové Příběh č 9 Zadovky proti předovkám Příběh č 10 Jan Nepomuk Steinský Příběh č 11 Rány války Příběh č 12 Úvoz mrtvých U kanónu stál Po válce roku 1866 se objevilo mnoho písní s texty které popisovaly hrůzy a tragédie válečné události Ta nejznámější Udatný rek kanonýr Jabůrek která vznikla někdy kolem roku 1884 se zpívá dodnes Paroduje někdejší oslavné kramářské písně a popisuje hrdinství rakouského dělostřelce který nepřestal střílet ani když přišel o obě ruce a hlavu Je známá i pod názvy Kanonýr Jabůrek Tam u Královýho Hradce nebo U kanónu stál Píseň která má 16 slok s vtipnou nadsázkou líčí neuvěřitelné vojenské úspěchy kanonýra Franze Jabůrka který zničí celý pruský pluk Přestože mu pruské střely působí různá zranění pořád se nevzdává a pořád láduje Když mu dělová koule utrhne hlavu a ta letí kolem generála Jabůrek se omlouvá že nemůže salutovat Za své činy je povýšen do šlechtického stavu s čestným titulem Edler von Jaburek Inspirací autora bylo několik tradovaných příběhů o neohrožených vojácích z různých válek Jistý Jabůrek který se zúčastnil bojů na ostrově Visu v roce 1866 nařídil prý nabíjet děla dvojitou dávkou čímž prý zahnal na útěk celou italskou flotilu

    Original URL path: http://www.koniggratz1866.eu/s-6/Pribeh-c-2-U-kanonu-stal%E2%80%A6.html (2016-04-30)
    Open archived version from archive

  • Koniggratz 1866 - 2016 - Hradecká pevnost se nevzdala
    9 Zadovky proti předovkám Příběh č 10 Jan Nepomuk Steinský Příběh č 11 Rány války Příběh č 12 Úvoz mrtvých Hradecká pevnost se nevzdala Obyvatelé královéhradecké pevnosti čekali druhý den po prohrané bitvě na Chlumu vpád pruské armády Na loukách v okolí pobíhaly zmateně desítky koní bez jezdců ale ráno 4 července 1866 byl ve směru od Chlumu nezvyklý klid Pak přijeli pruští parlamentáři a žádali aby se pevnost vzdala Velitel jim sdělil že odpoví až následující den Získával čas Žádost pruské armády byla telegraficky poslána císaři V pevnosti kterou nechal v letech 1766 až 1789 postavit císař Josef II bylo prakticky každé volné místo využito pro uložení raněných Velitel nejdříve odmítl pevnost otevřít když ustupující rakouská armáda chtěla městem projít protože se bál že nepřítel je blízko ale pak raněné přijímal Pevnost připomínala velký lazaret Ale jinak byla dobře chráněna Hradební zdi byly vysoké 8 až 10 metrů hluboké příkopy v širokém okolí byly zatopeny vodou z Labe a Orlice Když přijeli parlamentáři druhý den a velitel se odmítl vzdát Prusové začali město ostřelovat děly Lidé se ukryli do sklepů Hradecká vojenská posádka odpovídala střelbou z děl umístěných na hradbách Z města pak v noci odváželi raněné do Třebechovic Prusové se ještě několikrát pokoušeli velitele pevnosti přesvědčit aby se vzdal že město rozstřílí ale sporadické ostřelování nenapáchalo mnoho škod Pevnost odolávala až do 27 července kdy se válčící strany dohodly na pětidenním klidu zbraní Od 2 srpna pak platilo příměří a pruská armáda se k pevnosti nesměla přiblížit na vzdálenost jedné míle 23 srpna 1866 byl mezi Pruskem a Rakouskem uzavřen mír Pevnost odolala Královéhradecká pevnost byla prakticky měsíc a půl odříznuta od zbytku země nejezdily vlaky nefungovala pošta nedovážely se potraviny Poslední vlak z města odjel 3 července a další přijel až 31 července když se dohodlo pětinedělní

    Original URL path: http://www.koniggratz1866.eu/s-7/Pribeh-c-3-Hradecka-pevnost-se-nevzdala.html (2016-04-30)
    Open archived version from archive

  • Koniggratz 1866 - 2016 - Obraz Srážka jízdy u Střezetic
    č 11 Rány války Příběh č 12 Úvoz mrtvých Obraz Srážka jízdy u Střezetic Ústřední postavou obrazu Srážka jízdy u Střezetic od malíře Václava Sochora je velitel brigády generálmajor Alfréd II kníže Windischgrätz Ten je spolu s mnoha dalšími jezdci realisticky zobrazen na monumentálním obrazu o velikosti 790 491 cm který byl po pětileté práci autora poprvé vystaven v roce 1900 ve Vídni Malíři Václavu Sochorovi bylo 11 let když se odehrála jedna z největších jezdeckých bitev v tehdejší Evropě a to u Střezetic nedaleko Hradce Králové V červenci roku 1866 se tam střetlo na 15 tisíc jezdců pruské a rakouské armády a během půlhodiny bylo zabito a zraněno více než 1 600 vojáků a na bojišti padlo také více než 2 000 koní Monumentální obraz začal Václav Sochor malovat ve svých 40 letech Trvalo mu to pět let Několikrát navštívil přímo místo jezdecké bitvy studoval fyziognomii a anatomii koní a jezdců z různých dobových fotografií sledoval vojáky při jezdeckém výcviku Obraz zachycuje střet jezdců s tasenými šavlemi V přední části obrazu jsou vidět zejména rakouští kyrysníci v bílých kabátech a pruští dragouni v modrých kabátech s typickými přilbami s kovovým hrotem V pozadí je vidět vesnice Chlum částečně zahalená kouřem z požárů Obraz Srážka jízdy u Střezetic byl poprvé vystaven v roce 1900 ve vídeňském zámku Hofburgu později v tamním Domě umělců Praha se s tímto Sochorovým dílem mohla seznámit o rok později na posádkovém velitelství na dnešním Náměstí Republiky Obraz pak koupil císař František Josef I a vystavil ho ve vídeňském Arsenalu dnešním Vojensko historickém muzeu kde visí dosud Kopii obrazu vlastní také Muzeum východních Čech v Hradci Králové Srážka jezdeckých pluků u Střezetic byla po jezdecké bitvě u Liebertwolkwitz u Lipska roku 1813 proti Napoleonově armádě druhým největším jezdeckým střetem 19 století Rakouská armáda 3 července roku

    Original URL path: http://www.koniggratz1866.eu/s-8/Pribeh-c-4-Obraz-Srazka-jizdy-u-Strezetic.html (2016-04-30)
    Open archived version from archive

  • Koniggratz 1866 - 2016 - Ve válce 1866 poprvé pomáhal Červený kříž
    pevnost se nevzdala Příběh č 4 Obraz Srážka jízdy u Střezetic Příběh č 5 Červený kříž Příběh č 6 Mým národům Příběh č 7 Vilém I a Benedek Příběh č 8 Špioni a hrdinové Příběh č 9 Zadovky proti předovkám Příběh č 10 Jan Nepomuk Steinský Příběh č 11 Rány války Příběh č 12 Úvoz mrtvých Ve válce 1866 poprvé pomáhal Červený kříž Důstojníci rakouské armády major Eugen Michely a jeho pobočník nadporučík Josef Loserth stáli 3 července v bitvě na Chlumu v řadě vedle sebe Střelba Prusů byla ale nemilosrdná V jednu chvíli byli zasaženi oba dva První pomoc až po bitvě jim poskytli pruští vojenští zdravotníci označení bílou páskou s červeným křížem Zranění důstojníci zemřeli prakticky ve stejnou chvíli o několik dní později v lazaretu v cerekvickém zámku Mladičká žena Eugena Michelyho jela nepřetržitě desítky hodin z Vídně aby stihla přijet na jeho pohřeb Moc dlouho jim manželství netrvalo Vzali se tři dny předtím než odjel se svým regimentem do boje Ve válečném střetu v roce 1866 poprvé na českém území pomáhal Červený kříž který byl založen o tři roky dříve V roce 1864 se na ženevské konferenci státy zavázaly že budou během válek respektovat označení Červeného kříže Pásku s červeným křížem v bílém poli však měli pouze pruští zdravotníci protože Rakousko tehdy k ženevské konvenci nepřistoupilo Symbolem červeného kříže je vlajka kde je na bílém poli červený kříž V muslimském světě má vlajka podobu červeného půlměsíce na bílém pozadí V bitvě u Hradce Králové bylo zraněno více než 14 tisíc vojáků obou armád Během bitvy zůstávali zranění vojáci na bojišti protože se k nim zdravotníci nemohli přiblížit Z místa je odnášeli či odváželi na vozech až druhý nebo třetí den Protože rakouská armáda ustupovala na Moravu směrem na Třebechovice a Holice o zraněné se starali pruští zdravotníci

    Original URL path: http://www.koniggratz1866.eu/s-9/Pribeh-c-5-Cerveny-kriz.html (2016-04-30)
    Open archived version from archive



  •